Z roku 1230 je znám dokonce kodex určující pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce. Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.Vizitka (česky též navštívenka) je jednoduchý informační prostředek, často pěkné grafické dílko na malém kousku papíru (kartičce), zpravidla používané k obchodní propagaci.Druhů kalendářů je v dnešní době mnoho, a proto je dělíme do tří základních skupin. Lunární kalendáře - sledující pohyby měsíce. Solární kalendáře - sledující pohyby slunce. Lunisolární – sledují pohyby slunce i měsíce.
Formát odvozený od původního rozměru vzniklého dělením papírového archu A0 na velikostní ekvivalenty, tj. na formát A7 ( 105 x 74 mm), tak umožňuje vyrábět standardizovaná pouzdra na vizitky z kovu, plastu a jiných materiálů, vizitkáře nejrůznějších typů a tvarů pro archivaci a třídění vizitek, ale také i čtečky vizitek, které jako miniaturní scanery dokáží vizitku daného formátu přečíst a dokonce jí v příslušném programu zpracovat, tedy sdělení převést z papírové tištěné podoby do podoby elektronické.Informace obsažené na papírových vizitkách lze typologicky rozčlenit podle obsahu na : • informace kontaktně osobní. U anglických mutací vizitek se zásadně nepíší tituly, u manažerských vizitek osobních se doporučuje pro zvýšení upamatovací schopnosti přidat také fotografie majitele vizitky. • informace kontaktně firemní. Na rubovou stranu vizitky se stále častěji tiskne také mapka zjednodušující ve složitějších případech cestu do sídla firmy.Jsou dva základní druhy vizitek – osobní, tedy soukromé, a firemní, které propagují firmu či jejího zástupce. Kartičky jsou různých velikostí, od menších 4 × 7,5 až k větším o rozměru 5,5 × 9,5 cm.
Razítko, tak, jak jej známe dnes, je spojeno s vynálezem vulkanizace pryže. O to se zasloužil Charles Goodyear.Prvními razítky byly pečetní prsteny používané již v antice. Kovová pečetítka se od té doby používají dodnes. V dnešním slova smyslu je však účel razítek jiný.Občanský ani obchodní zákoník se o razítku vůbec nezmiňují, ačkoliv například podpisem se občanský zákoník zabývá, živnostenský zákoník se zabývá jen úředními razítky. Občanský zákoník pouze v souvislosti s písemnými právními úkony zmiňuje, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé“.
Někdy kolem roku 1864 James O. Woosruff navštívil obchod, kde na výrobku uviděl technické údaje tištěné pryžovými písmeny, vystřiženými z ploché pryžové desky a nalepenými na dřevěnou desku. To ho natolik zaujalo, že roku 1866 začal experimentovat s odléváním pryžových písmen a jejich vulkanizací. Pomocníkem a rádcem mu byl jeho strýc, který byl dentistou.Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj.Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku.
Kalendáře jsou důležitou součástí života obyvatel již od středověku.Podle technologie tisku se razítka dělí na: * klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť, * samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barva pro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka (jednobarevná/vícebarevná), * předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost, * elektronická, využívající například ink-jet technologii, * slepotisková (reléfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.
Formát odvozený od původního rozměru vzniklého dělením papírového archu A0 na velikostní ekvivalenty, tj. na formát A7 ( 105 x 74 mm), tak umožňuje vyrábět standardizovaná pouzdra na vizitky z kovu, plastu a jiných materiálů, vizitkáře nejrůznějších typů a tvarů pro archivaci a třídění vizitek, ale také i čtečky vizitek, které jako miniaturní scanery dokáží vizitku daného formátu přečíst a dokonce jí v příslušném programu zpracovat, tedy sdělení převést z papírové tištěné podoby do podoby elektronické.Kalendáře jsou osvědčeným způsobem celoroční reklamy každé firmy. Jde o nástěnné kalendáře špičkové evropské úrovně. Kalendáře jsou dvanáctilisté a každý list je tištěn na křídovém papíru. Do záhlaví kalendáře lze umístit reklamní potisk. Stolní kalendáře mají týdenní kalendária. Reklamní potisk lze realizovat na každý stolní kalendář pod jeho kalendáriem.Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj.
s využitím zdrojů: wikipedia.cz, www.adpress.cz a www.razitkapraha.cz